V open space kancelářích lidem vadí ztráta soukromí a rušivé akustické podněty

Zastánci otevřených kanceláří míní, že nás open space prostory naučí spolupracovat s kolegy a respektovat a vnímat jejich potřeby. Reálná praxe i vědecké studie to však vyvracejí. Spojování kanceláří do jednoho prostoru zvyšuje u lidí podrážděnost, podezíravost a snahu uzavírat se do sebe. Ale i open space prostory je možné upravit tak, aby byly příjemnější.  

Pracovní prostředí má velký vliv na produktivitu práce, proto se hledání toho ideálního věnuje velká pozornost. Podle nejnovějších šetření je nejlepším scénářem zajišťujícím harmonii na pracovišti vlastní kancelář, kterou sdílí maximálně jeden další člověk. A když to nejde, tak práce z domova. Ve velkých společných kancelářích stoupá počet rozptylujících podnětů, vázne spolupráce, zvyšuje se nedůvěra a sílí negativní vztahy. Aby toho nebylo málo, zhoršuje se i pocitové vnímání přátelství mezi spolupracovníky či podpory ze strany nadřízených.

„Akustické podněty - zejména srozumitelná řeč - jsou tím, co nás ruší nejvíce, jak dokázala nedávná studie společnosti Cambridge Sound Management (CSM). Zklidnění prostředí, například pomocí technologie Sound Masking, zvyšuje produktivitu práce až o deset procent,“ argumentuje Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro, která CSM v ČR zastupuje. „Navíc instalace takovýchto systémů dokazuje technickou vyspělost, vstřícnost a zodpovědný přístup dané firmy ke klientům i zaměstnancům.“

Na rušení hovory spolupracovníků si podle průzkumu CSM stěžuje třetina administrativních pracovníků. Důvěrné informace, které nejsou určené jim, zaslechne až 53 % lidí pracujících v open space prostorech. Zlepšení akustických parametrů je proto jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zvýšení atraktivity takových objektů. Pokud jej však chceme dosáhnout klasickými stavebními úpravami, jde o velmi nákladnou, časově náročnou a prašnou záležitost. 

„Díky zařízení pro maskování zvuku je možné v open office kancelářích zlepšit prostředí, především akustickou pohodu, navíc bez rušivých zásahů do vizuální podoby interiéru a s přijatelnými náklady,“ konstatuje Andrej Hronec a pokračuje: „Metodu zvukového odstínění používali již staří Řekové, když své zahrady či interiéry „chránili“ před hlukem z ulice šumícími fontánami. V dnešní době slouží k těmto účelům malé reproduktory – tzv. emitory, vysílající tichý uniformní šum o různých frekvencích, který je upravený do pásma lidské řeči a optimalizovaný tak, aby překrýval probíhající komunikaci. Rozhovor ve vzdálenosti zhruba 3,5 m sice slyšíte, ale nevnímáte jeho obsah, takže vás nevyrušuje.“ Emitory systému Cambridge Sound Management jsou menší než kompaktní disk a lze je snadno zapustit i do složitých stropních konstrukcí, kam se instalují nejčastěji.

Kromě odstínění rušivého hluku se Sound Masking používá také pro akustické odstínění prostor pro důležitá jednání, například pro zajištění soukromí zasedacích místností nebo kanceláří vrcholového managementu. Mnohdy citlivá firemní komunikace tak opravdu zůstane za zavřenými dveřmi. 

Technologie kromě kancelářských prostor najde uplatnění všude tam, kde se pohybuje mnoho lidí a je třeba snížit akustické zatížení – ve zdravotnických zařízeních, call centrech, bankovních domech, konferenčních prostorách, knihovnách, atd.