ČR loni nesplnila 2 požadavky na euro, nejhorší výsledek za 5 let
Česká republika nesplnila v loňském roce dva ze čtyř požadavků pro přijetí eura, což je nejméně příznivý výsledek za posledních pět let. Na tiskové konferenci Českého statistického úřadu to uvedla analytička Drahomíra Dubská. ČR loni nesplnila kritérium cenové stability kvůli vyšší inflaci způsobené růstem snížení sazby daně z přidané hodnoty a země rovněž nedodržela tříprocentní podíl deficitu veřejných financí na hrubém domácím produktu (HDP).
ČR se vstupem do EU zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravena. Stanovení termínu vstupu je však v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá nyní pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Česko ovšem i přes nesplnění kritéria deficitu veřejných financí loni vykázala devátý nejlepší výsledek v rámci EU, v případě dluhu byla země osmá. V roce 2000, byla Česká republika v případě deficitu na 22. místě, v porovnání dluhu na čtvrtém místě, uvedli statistici.
"Česko patří dlouhodobě k nejméně zadluženým zemím EU," vedla Dubská. Patrné je to podle ní i na výši soukromého dluhu. Například v roce 2011 obsadila ČR třetí místo v pořadí zemí v celkové zadluženosti zahrnující soukromý dluh i dluh vládního sektoru, který tehdy činil 19,4 procenta HDP. Ještě nižší celkové zadlužení měla Litva, Rumunsko, naopak nejvyšší, přes 400 procent, mělo Irsko.
To, že ČR nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, připomněl v Praze na konci dubna stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání s tehdejším českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Debatu o vstupu ČR do eurozóny tehdy označil tak, že není "problémem dnešního dne".
Kritérium cenové stability ČR tak letos neplnila. V dalších letech by jej ale již plnit opět měla.
Deficit veřejných rozpočtů loni kvůli jednorázovému zaúčtování církevních restitucí činil 4,4 procenta HDP. Pro rok 2013 ale již MF počítá s jeho poklesem pod požadovaná tři procenta HDP. V případě veřejného dluhu, který spadá rovněž pod udržitelnost veřejných financí, ČR požadavky EU dlouhodobě splňuje. Loni byl dluh 45,8 procenta HDP, EU požaduje přitom dodržet 60procentní hranici.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb ČR nyní plní. Vyhodnocení plnění kritéria stability měnového kurzu je možné teprve poté, co česká měna vstoupí do kurzového mechanizmu ERM-2 a bude stanovena centrální parita koruny k euru.
Plnění maastrichtských kritérii (v závorce uvedeno, zda země plnila nebo ne)
| 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | |
| Kritérium inflace | 6,3 (ne) | 0,6 (ano) | 1,2 (ano) | 2,1 (ano) | 3,5 (ne) |
| Fiskální kritérium | |||||
| - deficit | -2,2 (ano) | -5,8 (ne) | -4,8 (ne) | -3,3 (ne) | -4,4 (ne) |
| - dluh | 28,7 (ano) | 34,2 (ano) | 37,8 (ano) | 40,8 (ano) | 45,8 (ano) |
| Úrokové sazby | 4,6 (ano) | 4,8 (ano) | 3,9 (ano) | 3,7 (ano) | 2,8 (ano) |
| Směnný kurz | ČR není součástí systému ERM II | - | - | - | - |
Zdroj: ČS
Autor: ČTK
